Balení: 500 g

Léčivou částí jsou listy nebo nať bez dřevnatých dolních částí neolištěných stonků. Většina koření dováženého k nám pochází právě ze středomořských oblastí z přírodních stanovišť. Sušené šalvějové lístky jsou šedozelené, plstnaté a budí dojem, že se "lepí" k sobě. Chuť je příjemně aromatická, výrazná a nahořklá a stahující. Obsahuje různé silice, nejznámější je asi kafr, kterého obsahuje až patnáct procent. Dále cineol, tujon a další. Dále obsahuje hořčiny a třísloviny, saponiny, látky s hormonálním účinkem, glykosid, vitamín C, karotenoidy, pryskyřice, minerální látky a mnoho dalších.

V lidovém léčitelství je šalvěj jednou z nejvýznamnějších léčivek. Její hlavní užití je v desinfekci při zánětech nebo poranění například v ústní dutině, zmírňuje kašel, je vhodná do koupelí a výplachům s desinfekčním účinkem. Silice samotná je pak hojně využívána díky své vůni v kosmetice či potravinářství. Působí proti průjmům, zlepšuje trávení, je přísadou do průmyslově vyráběných zubních past a koupelových solí a pěn, též do žvýkaček.

Proti lupům působí omývání vlasů odvarem ze šalvěje, čerstvé lístky se pokládají na rány a desinfikují je. Stejně blahodárně působí lístek šalvěje na štípanci od hmyzu či na špatně se hojící rány. Hojí otlaky od zubních protéz či afty v ústech.

Jako koření se užívají listy, čerstvé i sušené. Sušené listy delším skladováním rychle ubývají na voňavosti. Patří mezi nedráždivé a zdravé koření, pokud se dodržuje rozumné dávkování. Tujon, obsažený v silice, však může být při dlouhodobém podávání nebo ve velkých dávkách jedovatý.